Před nedávnem jsem si, jako obvykle, na chalupu přivezl už nepostradatelný notebook, otevřel a zapnul - a nic, displej zůstal černý, i když bylo slyšet, že hard disk pracuje. Všechno jsem kontroloval a všiml si, že při pohledu na displej v určitém úhlu je obraz slabě vidět, ale spíš jakoby odleskem. V počítačovém obchodě, kam chodím pro rady, mi sdělili nepotěšující informaci - výpadek podsvětlení displeje, náhradní displej už není dostání a pokud by byl, oprava by stála kolem 10 000 Kč.
Protože firma, zajišťující náhradní díly pro notebooky Compaq, už v Ústí nesídlí a přestěhovala se do Teplic, zavezl jsem notebook tam s tím, zda by se nepokusili o opravu, protože je jinak plně funkční a jsem na něj za 8 let používání zvyklý.
Skutečně se jim to za 3000 Kč podařilo (prošoupaná izolace několika vodičů v kloubu mezi tělem a výklopným víkem s displejem), ale záruka žádná, opakovaným otevíráním a zavíráním displeje může závada opět nastat kdykoli.
Rozhodl jsem se tedy notebook už mezi bytem a chalupou nepřevážet, nechat jej na chalupě a trvale otevřený. Jenže se na něj prášilo (topí se v kamnech) a tak jsem potřeboval vymyslet nějaký elegantní způsob, jak notebook zakrývat, když není v provozu. Kus hadru jsem nepovažoval za vyhovující řešení, protože na otevřeném víku špatně drží a tak jsem vymyslel jakousi speciální tvarovanou krabici na míru, vyrobenou z velké krabice z obchodu. Má sice nevýhodu v neskladnosti po odložení (musí pod stůl), ale zato drží tvar a je poměrně bytelná, takže vydrží.
Protože firma, zajišťující náhradní díly pro notebooky Compaq, už v Ústí nesídlí a přestěhovala se do Teplic, zavezl jsem notebook tam s tím, zda by se nepokusili o opravu, protože je jinak plně funkční a jsem na něj za 8 let používání zvyklý.
Skutečně se jim to za 3000 Kč podařilo (prošoupaná izolace několika vodičů v kloubu mezi tělem a výklopným víkem s displejem), ale záruka žádná, opakovaným otevíráním a zavíráním displeje může závada opět nastat kdykoli.
Rozhodl jsem se tedy notebook už mezi bytem a chalupou nepřevážet, nechat jej na chalupě a trvale otevřený. Jenže se na něj prášilo (topí se v kamnech) a tak jsem potřeboval vymyslet nějaký elegantní způsob, jak notebook zakrývat, když není v provozu. Kus hadru jsem nepovažoval za vyhovující řešení, protože na otevřeném víku špatně drží a tak jsem vymyslel jakousi speciální tvarovanou krabici na míru, vyrobenou z velké krabice z obchodu. Má sice nevýhodu v neskladnosti po odložení (musí pod stůl), ale zato drží tvar a je poměrně bytelná, takže vydrží.
USB klávesnici také neuklízím a zatím ji přikrývám podlouhlým igelitovým sáčkem. Budu muset na ni také něco vymyslet, i na podložku s myší.
Jinak ani o předposledním zářijovém jsem nevyšel úplně naprázdno, hned v pátek navečer jsem se konečně dočkal nového majáku, na který jsem měl políčeno už několik let, ale stále se nedařilo. Byl jím moldavský 473-CAH a Moldávie byla současně i má nová země s pořadovým číslem 73. V další dva dny už byl poslech opět znemožněn silným atmosférickým rušením od bouřek na jihovýchodní Evropou. Tak snad příště bude lépe.
Nad chalupou vede letecká trasa pro americká zásobovací letadla do Iráku. Přes den létají někdy každých pět minut...
Žádné komentáře:
Okomentovat