Předchozí delší přestávku jsem si nyní vynahradil prodlouženým pobytem od pátku do úterý. A situace se opět opakovala – když jsem v pátek dopoledne odjížděl, v posledních stažených e-mailech jsem si mohl přečíst o dalších právě probíhajících shortskipech.Po příjezdu jsem tedy ihned instaloval Y-9, připravil tuner, nasadil sluchátka – a uslyšel už jen doznívající podmínky na dolním konci pásma. Na 87.5 MHz jsem chvilku naslouchal nějaké latinské liturgii, na konci s jakýmsi italským komentářem, který byl po chvíli na několik vteřin přetlačen zřetelnou francouzštinou, ale to bylo ze shortskipů nejen toho dne, ale i celého víkendu vše. Tak jsem se věnoval další revizi pásma s porovnáváním bandscanu a jeho doplňováním o další změny, opět vesměs v souvislosti se změnami programů (např. polského rozhlasu) nebo přejmenováním stanic (na domácí scéně a v Německu) a odpoledne jsem ještě v největším žáru načechral téměř uschlé seno z pokosené plochy mezi kotvením anténní podpěry na louce.
V sobotu nastoupila ohlášená zvlněná studená fronta a i když dopoledne ještě svítilo slunce a bylo dost teplo, odpoledne se zatáhlo, setmělo a jen jsem stačil seno kolem podpěry shrabat na kupu, začalo drobně pršet.
Ani déšť ale pro pravověrného DXera není ztraceným časem. V dílně jsem se konečně dal do výroby kotvicích úvazků pro laminátový teleskopický stožár, který bych chtěl sebou vzít na letošní expedici do zahraničí.
Znamenalo to zhotovit na jednom konci silonových prádelních šňůr s PVC izolací oka a ze silnějšího hliníkového plechu uříznout, začistit, provrtat a vypilovat napínací prvky, které se už dlouho osvědčují u kotvení trojnožky pro FM anténu.Lovu majáků bouřkové počasí nepřeje. V noci se poruch od blesků slévaly v široké pásy šumu, ve kterých se na Spectranu slabší signály ztrácely a k rozpoznání byly identifikace jen těch nejsilnějších. Poslech uchem byl zcela znemožněn. Přesto jsem ani tento víkend nevyšel naprázdno, o sobotní noci jsem si mohl připsat alespoň jeden nový, i když neidentifikovaný (474-WW).
Nedělní dopoledne bylo sice opět slunečno, ale ochladilo se o více než 10 °C. V dílně jsem pokračoval v třídění a úklidu různých kovových profilů a odřezků.
Došlo i na hliníkové trubičky různých průměrů z dávno rozebraných televizních antén. Dnes je to surovina velmi ceněná a dobře placená, ale protože trubičky a čtvercové profily ráhen jsou poměrně lehké, není to ani na slušné finanční přilepšení. Loučil jsem se s nimi s jistou nostalgií, kdy jsem za každým průměrem viděl konkrétní anténu, instalovanou před lety na balkoně, ale nyní jsou profily bez využití, přechod nejdříve na vyšší pásma a nyní digitalizace a všeobecně dostupný příjem z družic tyto antény definitivně odsoudily do šrotu.
Zvláště smutně se mi loučilo s precizně udělanou anténou Y-6 na III. TV pásmo, uloženou v neméně precizně zhotovené cestovní krabici - "jak z amerického supermarketu", jak se kdysi obdivně vyjádřil předseda klubu Venca, koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let minulého století věrný člen legendárních expedic.
Podvečer mi pak přinesl nevyřešenou záhadu. Ačkoli jsem na FM pásmu nepozoroval žádné mimořádné šíření, na 97.1 MHz jsem v dlouhých únicích slyšel angličtinu. Signál přicházel po dobu asi jedné a půl hodiny vždy jen na několik vteřin v překvapivě dobré kvalitě, program se skládal z pop music a reklam, ale identifikace se nepodařila. Snažil jsem se alespoň z reklam pochytit nějaké konkrétní město nebo místo, ale byly příliš všeobecné a navíc zapracoval dokonale i zákon schválnosti, kdy v celou půlhodinu a hodinu se signál vždycky dostal do dlouhého úniku. Až ke konci, kdy signál slábnul, těsně před sedmou večer, se mi zdálo, že angličtina byla vystřídána nějakým severským jazykem a zaslechl jsem cosi jako "Danske". Možná to opravdu bylo po 30 letech opět Dánsko, anténa byla tímto směrem natočena.
Rozkvetlé azalky, zcela nahoře pak vlčí máky u chalupy
Žádné komentáře:
Okomentovat