Vleklé nachlazení a pak dvoutýdenní mimořádně deštivé a zejména chladné počasí nakonec znamenaly měsíční výpadek v pobytu na mém poslechovém QTH. Metrová tráva, jak se dočtete dále a další úkoly příliš sezení u přijímačů nepřály, ale úplně bez úspěchu to také nebylo.
Píši záměrně "u přijímačů", protože kromě obvyklého Icom R75 jsem po roce opět z šuplíku vytáhl upravený tuner Sony a postavil na trojnožku skládací Y-9 a těšil se, že po dojmem čerstvého hlášení o řádění skortskipů nad střední Evropou zaznamenám nové přírůstky do svého bandscanu vrstvy Es. To ale nebylo všechno, vezl jsem sebou i další přijímače našeho člena Oty, také z Ústí n.L., který mi zapůjčil Etón E1 a E5 k porovnání s mými Sony ICF-2010 a E5.
Nejprve k testu přijímačů. Nepříliš důkladným srovnáním na několika náhodně zvolených slabších stanicích na středních a krátkých vlnách jsem došel k závěru, že vlastně porovnávám neporovnatelné. Svůj přijímač mám totiž osazen užšími a ostřejšími AM filtry od firmy Kiwa z Kalifornie, modul filtrů má navíc vestavěn zesilovač, který má kompenzovat jejich útlum. Proto se u přijímače Sony jevila na všech AM pásmech selektivita jasně lepší, na druhé straně se mi ale zdálo, že E1 je o něco citlivější a signály se mi zdály čistší, nejspíš
proto, že E1 má kvalitnější reproduktor, tedy lepší přednes. Ve spojení s kvalitním preselektorem je to ale určitě přijímač vhodný i pro vážnější DXing.
Na FM pásmu jsem také nemohl provést žádné objektivnější porovnání, protože v přijímači Sony mám osazeny filtry 2 x 110 kHz, kdežto v E1 jsou zřejmě obvyklé filtry 280 kHz kvůli co nejkvalitnějšímu příjmu. Přesto se mi zdálo, že proti Sony je E1 i na FM o něco citlivější a po výměně filtrů za 2 x 110 kHz nebo ještě lépe 110 + 80 kHz by to byl výborný přijímač.
Můj dojem je, že při porovnání Etónu E1 s přijímačem Sony ICF-2010 (resp. 2001) s původním osazením by E1 asi vyšel téměř po všech stránkách jako mírný vítěz. Inu, čtvrt století technologického pokroku by mělo být znát.
Porovnání obou E5 vyznělo nerozhodně. Otovi se zdálo, že jeho přijímač není moc citlivý, tak chtěl porovnat dva stejné kusy. Nepozoroval jsem žádné podstatné rozdíly ani na SV, ani na několika KV pásmech, ani na VKV. Sice se mi zdálo, že v některých případech je můj přijímač opravdu nepatrně lepší, ale možná to bylo pod dojmem toho, že druhý přijímač by měl být mírně "tupější".
První ráno toho-to posunutého víkendu (sobota-pondělí) bylo ještě ve znamení čistého nebe a úžasných svítání, která pozorovat je někdy atraktivnější než poslech exotických stanic a která se mi nikdy neokoukají. Doba kolem letního slunovratu (spíš by se mělo říci sluno-odchodu, vždyť za dva týdny se dny zase začnou krátit, aniž bychom si užili slunce a tepla) opravdu lovu majáků na DV nepřeje, nejkratší noci v roce jsou plné atmosférických poruch a šumu. Přesto jsem v pondělí neodjížděl s prázdnou, podařilo se mi 
uslyšet blízký, ale relativně vzácný maják 423-NT (Lask, POL). Kromě toho jsem opět slyšel vrtnou plošinu 414-STA, kterou jsem poprvé zaznamenal jako nový úlovek při svém posledním sezení u přijímače 9.5., tedy před měsícem. Zřejmě ji teď budu slýchat, jak to bývá, už pravidelně.
Ani na VKV jsem nevyšel naprázdno. Sice zákon schválnosti zapracoval, takže po skortskipech nebylo ani památky, ale přesto jsem do bandscanu připsal pět nových řádek. Nebyly to žádné úžasné úlovky, vše bylo dílem změn na pásmu, kde přibyly v posledních měsících nové vysílače, ale i takové potěší.
Příprava na VKV sezónu ovšem také obnáší hodiny příprav, protože je třeba stáhnout aktuální seznamy stanic z okolních zemí (u mne z Německa a Polska) a také ze zemí jižní Evropy a severní Afriky a upravit si je do jednodušší "příruční" podoby, protože není nic tak frustrujícího, jako slyšet stanici a nevědět, která to je.
V noci z neděle na pondělí vydatně zapršelo a tak se mi otevřel zase jiný pohled, jak z deštných pralesů Konga (viz předchozí příspěvek), který už také dobře znám. Než se ale úplně rozednilo, vzpomněl jsem si na další test, který jsem chtěl tento víkend uskutečnit, a to zkusit použít přijímač Etón E5 ve spojení s notebookem pro usnadnění lovu majáků na dovolené v zahraničí. Vynikající vizualizační program Spectran je velmi dobrým pomocníkem k tomu, aby se v dané situaci vytěžilo z příjmu maximum. Lidské ucho je ve srovnání s takovou technikou nedokonalé a notebook se do velkého cestovního kufru vždycky vejde.
Jenže ouha – ukázalo se, že v tomto spojení to nefunguje. Přijímač byl od notebooku silně zarušen až do vzdálenosti skoro jednoho metru tak, že majáky nebylo prakticky vůbec možné přijímat a Spectran ukazoval jednolitý pruh silného šumu. Zřejmě to bylo způsobeno plastovou skříňkou přijímače a možná i absencí uzemnění. Při delším propojení by tento problém bylo asi možné odstranit, ale mít přijímač na jedné straně místnosti a notebook na druhé a sledovat dalekohledem displej notebooku by asi nebyl dobrý způsob lovu majáků.
Píši záměrně "u přijímačů", protože kromě obvyklého Icom R75 jsem po roce opět z šuplíku vytáhl upravený tuner Sony a postavil na trojnožku skládací Y-9 a těšil se, že po dojmem čerstvého hlášení o řádění skortskipů nad střední Evropou zaznamenám nové přírůstky do svého bandscanu vrstvy Es. To ale nebylo všechno, vezl jsem sebou i další přijímače našeho člena Oty, také z Ústí n.L., který mi zapůjčil Etón E1 a E5 k porovnání s mými Sony ICF-2010 a E5.
Nejprve k testu přijímačů. Nepříliš důkladným srovnáním na několika náhodně zvolených slabších stanicích na středních a krátkých vlnách jsem došel k závěru, že vlastně porovnávám neporovnatelné. Svůj přijímač mám totiž osazen užšími a ostřejšími AM filtry od firmy Kiwa z Kalifornie, modul filtrů má navíc vestavěn zesilovač, který má kompenzovat jejich útlum. Proto se u přijímače Sony jevila na všech AM pásmech selektivita jasně lepší, na druhé straně se mi ale zdálo, že E1 je o něco citlivější a signály se mi zdály čistší, nejspíš
proto, že E1 má kvalitnější reproduktor, tedy lepší přednes. Ve spojení s kvalitním preselektorem je to ale určitě přijímač vhodný i pro vážnější DXing.Na FM pásmu jsem také nemohl provést žádné objektivnější porovnání, protože v přijímači Sony mám osazeny filtry 2 x 110 kHz, kdežto v E1 jsou zřejmě obvyklé filtry 280 kHz kvůli co nejkvalitnějšímu příjmu. Přesto se mi zdálo, že proti Sony je E1 i na FM o něco citlivější a po výměně filtrů za 2 x 110 kHz nebo ještě lépe 110 + 80 kHz by to byl výborný přijímač.
Můj dojem je, že při porovnání Etónu E1 s přijímačem Sony ICF-2010 (resp. 2001) s původním osazením by E1 asi vyšel téměř po všech stránkách jako mírný vítěz. Inu, čtvrt století technologického pokroku by mělo být znát.
Porovnání obou E5 vyznělo nerozhodně. Otovi se zdálo, že jeho přijímač není moc citlivý, tak chtěl porovnat dva stejné kusy. Nepozoroval jsem žádné podstatné rozdíly ani na SV, ani na několika KV pásmech, ani na VKV. Sice se mi zdálo, že v některých případech je můj přijímač opravdu nepatrně lepší, ale možná to bylo pod dojmem toho, že druhý přijímač by měl být mírně "tupější".
První ráno toho-to posunutého víkendu (sobota-pondělí) bylo ještě ve znamení čistého nebe a úžasných svítání, která pozorovat je někdy atraktivnější než poslech exotických stanic a která se mi nikdy neokoukají. Doba kolem letního slunovratu (spíš by se mělo říci sluno-odchodu, vždyť za dva týdny se dny zase začnou krátit, aniž bychom si užili slunce a tepla) opravdu lovu majáků na DV nepřeje, nejkratší noci v roce jsou plné atmosférických poruch a šumu. Přesto jsem v pondělí neodjížděl s prázdnou, podařilo se mi 
uslyšet blízký, ale relativně vzácný maják 423-NT (Lask, POL). Kromě toho jsem opět slyšel vrtnou plošinu 414-STA, kterou jsem poprvé zaznamenal jako nový úlovek při svém posledním sezení u přijímače 9.5., tedy před měsícem. Zřejmě ji teď budu slýchat, jak to bývá, už pravidelně.Ani na VKV jsem nevyšel naprázdno. Sice zákon schválnosti zapracoval, takže po skortskipech nebylo ani památky, ale přesto jsem do bandscanu připsal pět nových řádek. Nebyly to žádné úžasné úlovky, vše bylo dílem změn na pásmu, kde přibyly v posledních měsících nové vysílače, ale i takové potěší.
Příprava na VKV sezónu ovšem také obnáší hodiny příprav, protože je třeba stáhnout aktuální seznamy stanic z okolních zemí (u mne z Německa a Polska) a také ze zemí jižní Evropy a severní Afriky a upravit si je do jednodušší "příruční" podoby, protože není nic tak frustrujícího, jako slyšet stanici a nevědět, která to je.
V noci z neděle na pondělí vydatně zapršelo a tak se mi otevřel zase jiný pohled, jak z deštných pralesů Konga (viz předchozí příspěvek), který už také dobře znám. Než se ale úplně rozednilo, vzpomněl jsem si na další test, který jsem chtěl tento víkend uskutečnit, a to zkusit použít přijímač Etón E5 ve spojení s notebookem pro usnadnění lovu majáků na dovolené v zahraničí. Vynikající vizualizační program Spectran je velmi dobrým pomocníkem k tomu, aby se v dané situaci vytěžilo z příjmu maximum. Lidské ucho je ve srovnání s takovou technikou nedokonalé a notebook se do velkého cestovního kufru vždycky vejde.
Jenže ouha – ukázalo se, že v tomto spojení to nefunguje. Přijímač byl od notebooku silně zarušen až do vzdálenosti skoro jednoho metru tak, že majáky nebylo prakticky vůbec možné přijímat a Spectran ukazoval jednolitý pruh silného šumu. Zřejmě to bylo způsobeno plastovou skříňkou přijímače a možná i absencí uzemnění. Při delším propojení by tento problém bylo asi možné odstranit, ale mít přijímač na jedné straně místnosti a notebook na druhé a sledovat dalekohledem displej notebooku by asi nebyl dobrý způsob lovu majáků.
Že k nutným činnostem DXera patří i kosení trávy, dokládá další obrázek. Za chalupou na louce, přes kterou táhnu svou dlouhodrátovou anténu, po nekonečných deštích vyrostla krásná hustá tráva až do pasu. Jenže uprostřed louky mám anténní podpěru, ukotvenou třemi lanky, a tento trojúhelník musím občas posekat kosou. Kdyby si totiž nájemce louky vzpomněl celou plochu pokosit 
sekačkou taženou za traktorem, snadno by se mohlo stát, že by lištou zavadil o tenká kotevní lanka, která ve vysoké trávě nejsou vidět, stožár by spadl a anténa by se mohla přetrhnout, jak se stalo už loni. Proto mám u kotevních kolíků ještě zatlučeny silnější metrové kůly, označující místa kotvení, aby se jim traktorista vyhnul. Posekání trávy kosou v předstihu celou plochu mezi kůly pěkně zviditelní a traktorista mě zase pochválí za vzornou spolupráci.
sekačkou taženou za traktorem, snadno by se mohlo stát, že by lištou zavadil o tenká kotevní lanka, která ve vysoké trávě nejsou vidět, stožár by spadl a anténa by se mohla přetrhnout, jak se stalo už loni. Proto mám u kotevních kolíků ještě zatlučeny silnější metrové kůly, označující místa kotvení, aby se jim traktorista vyhnul. Posekání trávy kosou v předstihu celou plochu mezi kůly pěkně zviditelní a traktorista mě zase pochválí za vzornou spolupráci.
Žádné komentáře:
Okomentovat