Když bylo vše hotovo vytáhl jsem slavnostně Y-9, zavěšenou celé měsíce pod stropem v chalupě, položil ji na trávník u záhonu, přinesl trojnožku a přišrouboval ji ke kotevním železům. Byla nádherně stabilní a těšil jsem se, jak se bude dobře montovat anténa bez toho, že nohy budou klouzat po kamenech. Jenže jak jsem anténu překračoval, abych mohl její svod připojit na zakončení vnitřního pokračování koaxiálního kabelu u okna, zakopl jsem o konektor, vestavěný do anténní krabice a ten se ulomil. Opět mrzutý odklad a práce navíc – objednat v Kovoplastu novou krabici, koupit nový konektor (starý byl do krabice vlepen, aby se upevňovací matice nepovolovala) a vyrobit novou sestavu.
Druhý den jsem si ale uvědomil, že mám také ještě rozebranou a uloženou kompletní Y-5, ze z jejíhož dipólu jsem stejnou sestavu krabice s konektorem sundal a namontoval na dipól Y-9. Když jsem o týden později měl oba nové díly pohromadě, rozhodl jsem se o malé vylepšení. Ze zbytku plastové trubičky od čehosi a odřezku zeleného plexiskla (nic se nevyhazuje, může se to hodit!) jsem zhotovil kryt na vyčnívající konec konektoru, ochránit a vyztužit před vylomením třebas i případným tahem svodového kabelu do strany. Z obrázku je dostatečně zřejmé, jak jsem si s tím poradil.
Druhý den jsem si ale uvědomil, že mám také ještě rozebranou a uloženou kompletní Y-5, ze z jejíhož dipólu jsem stejnou sestavu krabice s konektorem sundal a namontoval na dipól Y-9. Když jsem o týden později měl oba nové díly pohromadě, rozhodl jsem se o malé vylepšení. Ze zbytku plastové trubičky od čehosi a odřezku zeleného plexiskla (nic se nevyhazuje, může se to hodit!) jsem zhotovil kryt na vyčnívající konec konektoru, ochránit a vyztužit před vylomením třebas i případným tahem svodového kabelu do strany. Z obrázku je dostatečně zřejmé, jak jsem si s tím poradil.